Během SSB contestu jsem udělal záznam volání výzvy.
Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli první závod v roce pojedu. Ještě pátek ráno bylo v parabole neodhadnutelné množství sněhu, které díky oteplení naštěstí roztálo. V týdnu jsem instaloval nový měnič pro azimutový motor. Závod byl pro nás Evropany rozdělen na dvě části, první od 0.00 UTC do cca 09.00 a druhá část od 19.00 do 24.00 UTC. V "západním" okně moc stanic nebylo, říkal jsem si že se to vynahradí večerní seance, jenže ne. Stanic bylo málo jak ze západu tak i z východu. V sobotu během dne přešla fronta, na které padalo všechno možné a prudce se ochladilo, což mělo za následek zamrznutí parkovacího mechanismu, muselo přijít na pomoc kladivo. Polovina paraboly se pokryla sněhem, váha vyla asi poměrně velká, protože při zvedání paraboly se motor sotva točil. Říkal jsem si, že by nebylo marné mít informaci o proudu, který motor odebírá, zapracuji na tom. Některé stanice se mě hůř dovolávaly, chtělo by to větší anténu, ale nakonec jsme si pomohli telegrafem. Velice hezký signál měl Karel OK2PE na jeho novou anténu, byl krásně čitelný a byl krásně poznat podle hlasu.
Celkově navázáno 19 spojení, loni bylo 33 a předloni 45, snad příští rok nebude méně!
Celý týden nevystoupila teplota nad nulu a tak postupně narůstala námraza na zhruba jeden až dva centimetry. První půlokno jsem kvůli námraze ani nezkoušel anténu odparkovat a v sobotu ráno jsem konstatoval, že asi nepojedu. Během zdobení vánočního stromku se najednou objevilo Sluníčko a všechno začalo rozmrzat. Až na anténu. Pár kousku ledu sice odpadlo ale to bylo málo. Sebral jsem odvahu, provedl jsem provizorní dovyvážení a natočil jsem anténu proti Slunku, které se bohužel začalo schovávat za mraky. Ze zoufalosti jsem vytáhnul zahradní hadici a začal jsem anténu kropit, řikal jsem si, že by mohla námraza opadat. Po hodině střídavého kropení a otloukání byla anténa nachystaná k provozu. Před východem Měsíce jsem byl připraven a očekával jsem první signály odražené os Měsíce. Spojení přibývaly velice pomalu, bylo hodně stanic, které zavolaly a přitom jsme měli spojení z minulého kola. Z OK se objevila se nová stanice - OK1USW, nevím na jakou anténu výkon, ale signál slušný -13/-09. U rádia jsem vydržel sedět do 4.30 našeho času, což bylo asi 20 stupňů elevace, bylo vidět, že už asi nikdo nezavolá, poslední byl KL6M na telegrafu. Nedělní půlokno bylo ve znamení volání CQ. Celkově za obě kola navázáno 169 platných QSO, násobičů 58. Nepodařilo se udělat: JA4LJB, R1MVZ, 4X1AJ, SM6CKU a mnoho dalších. V závodě bylo 11 OK stanic. Poměrně nízká aktivita byla z JA a VK, naopak stanic z USA bylo tentokrát 34.
Něco málo opadalo
Venkovní teplota během soboty
Navázáno 121 platných spojení, poslední spojení jsem dělal při 0,1 stupni elevace.
Nové iniciály: VK6KCC, RX6AIA, UB4UAA, IK7UXW, W1LY, K0PRT, AA6I, OK1UGA, RD9SAC, K3UVC, DL1RPL, CE3VRT, WA3QPX, G4ALH. Během závodu spíš chladnější počasí, bez problému chlazení PA. Nejmeší stanice kterou jsem dělal byl OZ1CTZ, který jel na 2 x 35 elementů Yagi a 60W. Dále bylo zajímavé spojení s CE3VRT, používal 1,8 m parabolu a 25W. Jinak podmínky byly výborné, signály stanic byly silné a krásně čitelné.
Po výměně koncového stupně jsem došel k problému, kdy při nízkých teplotách okolí dochází k přebuzení PA vlivem teplotní nestability předešlých zesilovacích stupňů, zejména budiče s RA181213G. Hrát si s kompenzací mi přišlo složité a tak jsem udělal pokus s externím ALC. V K3 se dá nastavit exl alc threshold od -2 do -9V a jelikož mi z měření PWR z odbočnice leze kladné napětí 0 až 0,6V, tak jsem postavil s LM358 invertující zesilovač se zesílením 5x, tedy 0 až -3V na výstupu. Pak už stačilo zavést vyrobené napětí do K3 a vše se začalo chovat mravně. Za účelem nastavování mám možnost simulovat ALC napětí manuálně, přitom jsem zjistil, že K3 umí stáhnout výkon o 5 db. Celý "ALC box" jsem vestavěl do starého SWR metru Maas.